Page 14 - JIP Magazín Jaro 2020

Volání jara

Ať už jde o katolíky, nebo protestanty, u nás i ve světě se pro Pomlázka
většinu křesťanů nesou Velikonoce v duchu radosti nad zmrt- Přestože se na konci 19. století v jihozápadních a jižních Čechách s pom-
výchvstáním Ježíše Krista. lázkou na koledu nechodilo - děti koledovaly červené vejce bez mrskání,
patří pomlázka k součásti českých Velikonoc. Ottův naučný slovník
Velikonoce, svátky jara nás v letošním roce čekají v pondělí 13. dubna. praví: "... starý a velmi rozšířený zvyk velikonoční, při němž mládež obo-
Kostelní zvony oslavují, všude jsou slyšet bohoslužby, peče se beránek, jího pohlaví se vyšlehává metlami spletenými z proutí vrbového nebo
mazanec, barví se vajíčka. Pašijový týden, jak ho křesťané označují, jívového, které bývají často ozdobeny stužkami a strakatými klůcky.
začíná Květnou nedělí, následuje ho Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Metla, jíž se při tom užívá, sluje též pomlázka, a nazývá se tak i obvyklý
Velký pátek, Bílá sobota a Velikonoční neděle. S těmito dny se pak ne- dárek velikonoční při šlehání tom - malovaná vajíčka, kraslice. Jest to
sou i tradiční zvyky jako je „odlet zvonů do Říma“, kdy se na Zelený patrně zvyk symbolický a vztahuje se k omlazení jarní přírody, jak už
čtvrtek až do Velikonoční neděle naposledy rozezní kostelní zvony. samo slovo pomlázka (kmen mlad-) zdá se zkazovati. Šleháním přenáší
S církevními oslavami pak sice pondělní zvyky nemají nic společného, se symbolicky síla omladné přírody na živou bytost. Z toho možno si vy-
přesto se dodržují. Muži si tak pletou pomlázku z vrbového proutí a vy- světliti, proč se mrskávají zvláště dívky, aby totiž byly stále svěžími, zdra-
šlehají ženy, které jim na oplátku dají malovaná vajíčka. Zajímavostí však vými a veselými, staré panny, aby omládly a k světu se měly, a konečně
je, že v minulosti se šlehali všichni navzájem a kraslice si jako novo- dobytek, aby byl zdráv a se "pomladil".
ročenky dávali již staří Peršané.
Kraslice
Velká noc Tato tradice se objevuje po celé Evropě a jde o symboliku života, plod-
Význam slova Velikonoce je "veliká noc" - noční slavnost. Před 2 tisíci nosti a růstu. Červená barva vajíčka nesla roli života, ornamenty pak
lety přijel Ježíš do Jeruzaléma se svými učedníky, aby na Květnou neděli mají zprostředkovat styk s předky. Prastarý zvyk dávat velikonoční
oslavil svátek pesach. Což znamená latinsky uchránění. Šlo o počest vy- vajíčko pochází již ze starého Egypta a ke zdobení se používaly různé
svobození Židů z egyptského otroctví. Křesťané se však oslavu Velikonoc techniky, jako vosková batika, zdobení ovazováním, reliéfní zdobení
od židovského svátku pesach snažili odlišit, stejně jako pohané, kteří v tu voskem, vyškrabování, zdobení slámou, dužinou nebo kováním atd. Co
dobu slavili příchod jara. Pravidla pro datum Velikonoc byla stanovena se týče barev, využívaly se různé odvary - ze šafránu (žlutá), lipový květ
roku 325 a velikonoční svátky podle nich připadají na neděli následující nebo kmín (světle žlutá), z kopřivového kořene (citrónově žlutá), cibu-
po prvním jarním úplňku. Pokud první jarní úplněk připadne na nedě- lové šlupky (oranžová až hnědá), červená řepa (růžová), červené zelí
li, slaví se Velikonoce až další neděli. Pondělí velikonoční podle těchto (červená), čaj (světle hnědá), káva (tmavohnědá), špenát nebo mladé
pravidel může připadnout na den v rozmezí od 23. března do 26. dubna. žito (zelená), olšové kůrky nebo šištičky (modrá).
14