Page 5 - JIP katalog ryby 2023
P. 5

Metody rybolovu




            1. Zatahovací sítě jsou zpravidla doprovázeny vábícím zařízením (FADs) a k lokalizaci hejn cílových ryb mohou sloužit i letadla, či
            vrtulníky. Při lovu na dlouhé šňůry se zpravidla uloví až 40% výmětu.
            Nejdražší metoda jsou zatahovací sítě neboli nevody. Využívají se především k lovu tuňáků. Jakmile rybáři hejno tuňáků najdou, na
            moře se spustí lehký člun, tzv. „skif”. Ten slouží jako pevný bod, na který se upevní velká nylonová síť. Síť bývá dlouhá více než 2 km.
            Plavidlo s nataženou sítí obkrouží hejno, jakmile se její dva konce spojí, síť se ve spodní části pevně stáhne jako váček, přitáhne se
            k lodi, vytáhne se z vody a ryby se přesunou na palubu ve velkých koších. Pak se ryby přemístí do nádrže v podpalubí, které obsahují
            chlazenou mořskou vodu o teplotě 4 °C, která v průběhu 24 - 48 hodin snižuje teplotu ryb, které mají mnohdy i kolem + 36 °C. Poté se
            mořská voda vypustí a nádrže se naplní nasyceným solankovým roztokem, který díky soli zůstává kapalný i při teplotách - 18 °C a ryby
            lze zmrazit. Nádrže po vypuštění roztoku fungují jako chladící nádoby, což umožňuje chování ryb v souladu se všemi hygienickými
            předpisy a působí jako prevence proti uvolnění histaminu. Celý proces probíhá na jedné lodi a tím je záruka dodržení hygienických
            předpisů a především  i dohledatelnost výlovu a uskladnění jednotlivých ryb. Překládat ryby na jiná plavidla je z výše uvedených důvodů
            přísně zakázáno!

            2. Háčky a šňůrky jsou velmi šetrný a alternativní způsob lovu, tzv. metoda lovu na prut a vlasec. Při takovém lovu je překvapivě velký
            úlovek a minimum vedlejšího úlovku. U této metody se také mohou vybírat druhy ryb, které jsou dostatečně staré a mladé ryby se mo-
            hou bez jakéhokoli poškození vrátit do moře a dál se vyvíjet, což u metody nevodu nelze, jelikož jsou díky tomuto nešetrnému lovu ve
            většině případů ryby již po smrti, či blízko smrti.
            3. Vězence a lapadla tato metoda se dodnes používá např. k lovení humrů. Klece, koše obsahují rybí či krabí maso jako nástrahu. Ry-
            báři klec (koš) připevní na bójku a na pobřeží je spustí do vody - průběžně je kontrolují a vysvobozují nedospělé humry (mladší 6 let)
            a plodné samičky s vajíčky.



                                                        ž
            Kontrola kvality cerstvých ryb



            Při kontrole se vždy řídíme smysly jako je čich, zrak a hmat

            1. Čich kontrolujeme vůni ryby. Ryba nesmí zapáchat, nesmí vykazovat cizí pachy, musí být cítit mořem a vůně musí být charakteristic-
            ká pro daný živočišný druh s jemným nevtíravým rybím pachem.
            2. Zrak kontrolujeme vzhled ryby. Ryba nesmí vykazovat povrchové znečištění a mechanické poškození. Ryby jsou uváděny do oběhu
            vykuchané, proto je třeba zkontrolovat, zda je ryba správně a dostatečně vykuchaná. Vnitřnosti se odstraňují proto, že se rychle kazí
            a mohou obsahovat bakterie, které by maso poškodily. Kontrolujeme oči, které by neměly být vystouplé, lesklé, jasné a nesmí být zaka-
            lené. Kontrolou nesmíme opomenout  žábry, které mají světle červenou až růžovou barvu a musejí být pevně uzavřené, časem díky srá-
            žení krve ztmavnou. V případě, že jsou žábry z jedné strany našedlé, nemusí to být znakem, že ryba není čerstvá, ale jde o nedostatečné
            zaledování ryby, kdy jednou stranou leží v ledu, ale druhou - díky tajícímu ledu - zaledovanou nemá. Tající led společně se slizem také
            způsobuje našedlý nádech žaber - je třeba vždy objektivně posoudit.
            3. Hmat kontrolujeme strukturu masa. Maso musí být tuhé, pružné, pevné a musí mít charakteristickou vůni. Svalovina nesmí obsaho-
            vat parazity škodlivé zdraví. Není třeba mít obavy ohledně slizu u celých ryb - jde o přirozený fyziologický jev.

            Jelikož většina ryb žije ve vodě chladnější, než je vzduch, neměly by být vystaveny vyšším teplotám, než je doporučováno - při nedodr-
            žení se velmi rychle kazí.




            Usmrcení



            Farmované ryby jsou krmeny granulemi, proto jsou tučnější. Jejich usmrcení spočívá v tom, že se jim za žábry protne hlavní tepna.
            Divoké ryby (volně žijící) jsou po vylovení umístěny do prostoru s ledem a studenou vodou, zemřou teplotním šokem.




                                                                                      METODY RYBOLOVU              5
   1   2   3   4   5   6   7   8   9   10